Sára a Jakub

Vítejte na naší cestě životem, kterou nám zkřížila smrtelná nemoc zvaná mukopolysacharidóza III. typu.
Vítejte v Holandsku....


úterý 27. září 2011

Koloběžka

Kromě toho, že Kubíček dostal k narozeninám od svých asistentek dáreček, připravili mu ještě jedno překvapení. Jízdu na kole má Kubík rád, tak proč nezkusit jizdu na koloběžce? Děvčata jej vybavila raději i helmičkou a jelo se.
Asistentky si nedělaly iluze, že by Kubík projevil nějakou snahu zapojit do činnosti nožku, tedy že by se odrážel, ale myslely si, že se mu bude líbit, když jej povozí.
Bylo od nich opravdu moc hezké, že chtěly Kubíčkovi jeho den nějak zpestřit. Za to jim patří velké poděkování.
Když jsem svůj dojem z fotek později konzultovala s Janou, byl totožný s jejím názorem. Kubík by snad ani neměl nic proti jízdě, jen kdyby na koloběžce bylo sedátko :-) Prostě mu chybělo to pohodlí, které mu skýtá kočárek.
Když jsem viděla tuto fotku, musela jsem se smát. Je z ní zřejmé, jak se Kubík domáhá sezení v kočárku a žárlí na to, že Sárince je dopřáno si dát půlhodinku "na ucho" a on je nucen k jakýmsi pohybovým aktivitám. 
Další pokus s Magdou...
se stejným výsledkem:-)
"Kam si mám sednout?"

Ani se mi nechce věřit, že Sárinka už ve 2,5 letech měla snahu jezdit na koloběžce, dokonce pomaličkou jízdu sama zvládala! Jednoduše a rychle pochopila princip. Skutečně - dítě, které nyní neujde pár metrů samo, aniž by ztratilo stabilitu a kterému se děsivým způsobem kroutí nožičky (viz páté foto v příspěvku Neděle v sobotu), bez pomoci jezdilo na dětské koloběžce....

 Na tříkolce ale sama nikdy nejela. Nechala se na ní vozit, ale pohyb nohou, který je potřeba ke šlapání, nikdy nepochopila. Domnívali jsme se, že by to mohlo být tím, že má tříkolku se šlapátky vepředu (u předního kola). Pořídili jsme jí tedy dětské kolo s postranními kolečky, ale at' jsme dělali, co dělali, princip šlapání jsme jí nevysvětlili a nenaučili. Brzy poté jsme dostali potvrzenou diagnózu a od té doby se jejím jediným "dopravním" prostředkem stal zdravotní kočárek.

Z fotek je zřejmé, že ne jinak je tomu i u Kubíčka.

4 komentáře:

AndyPan řekl(a)...

acj jo,Moni není to veselý příspěvek..taky jsem zatím dceru nenaučila šlapat na kole,vím, že je to jiný případ..ona prostě není sportovní typ.

Anonymní řekl(a)...

Moni, je moc príma, že dětem nabízíte vy i asistentky nové podněty, přestože se máloco ujme. Třeba přece jen narazíte na něco, co děti zaujme a na chvilku pobaví. Přeji hodně sil a odvahy zkoušet nové věci.A co Sárinka? Ta koloběžku nezkusila?? Z fotky je jasné, že
Kubík by jí ji s radostí přenechal
Martina

Anonymní řekl(a)...

Kazdy je holt sikovny na neco jineho. Syn slapani pochopil az v 6ti letech, ale k jezdeni to moc neni.... Dcera ve 3. slape....Sarus zase mluvi anglicky :-))))
A Kubicek ?? Bajecne sedi v kocarku a moc mu to slusi :-) Clovek holt nevi, jak moc unaveny se citi....
Asistentky jsou fajn, ze zkousi ruzne atrakce.
Papa Lucie

Monika Zavadilová řekl(a)...

Mart'o, ona by se nechala povozit a určitě by se jí to líbilo, ale má tak špatnou stabilitu a je dost těžká, takže by ji jedna asistentka musela vězt a druhá držet. Ale ani na to asi děvčata netroufla. Určitě by se bála pádu.