Sára a Jakub

Vítejte na naší cestě životem, kterou nám zkřížila smrtelná nemoc zvaná mukopolysacharidóza III. typu.
Vítejte v Holandsku....


neděle 24. dubna 2011

Za pštrosy aneb Neplánovaný výlet

Dopoledne nás překvapila tchýně telefonátem z velikonočního jarmarku.

Byla nadšená z toho, že v jednom stánku objevila dřevěné dětské dekorace vhodné k nalepení na zed', o nichž jsem s ní mluvila minulý týden.  Těmi bych dětem po rekonstrukci chtěla vyzdobit prostor, kde pobývají nejčastěji - obývací pokoj. Všechen přebytečný nábytek vystěhujeme a pokoj vyzdobíme dětskými motivy, rádi bychom jim koupili i domeček, kde by se mohli schovávat a mávat nám z okna. (Tedy alespoň doufám...Na hřištích se jim takové domečky líbí). Tomuto prostoru, který z našeho obýváku vznikne, začínáme pracovně říkat hernička. Obývák je u nás nepotřebný. Každá návštěva stejně zůstává sedět v jídelně, aby umožnila dětem soukromí. Dětské pokoje, které snad brzy taky budou hotovy, budou vyzdobeny velmi střídmě - v případě Kubíčka - nebo téměř vůbec - v případě Sárinky. Maximálně dva obrázky na zdi a postel. Žádné vystavené hračky, žádné poličky s plyšáky. Kdykoli se v noci vzbudí, zděšeně se rozhlíží kolem a jakmile spatří nějaký podezřelý stín nebo zakouká-li na obrázek, znamená to jediné - máme dospáno....

Zpátky k telefonátu a dřevěným dekoracím. Sárinka se ráda dotýká dřevěného metru, na němž jsou nalepena zvířátka. Zná je, zajímají je, vždy k nim má nějaký komentář. Přišlo mi líto jí obrázky s oblíbenými zvířátky a pohádkovými  postavičkami zarámovat a pověsit někde vysoko na zed', kde by je nemohla rozbít, ale také se jich nemohla dotýkat. Napadlo mě najít prodejnu, kde velké dřevěné dekorace prodávají a připevnit je v dostupné výšce - radost a úsměv na tváři by byl zaručen.  ... No a mám po starosti - tchýně takového šikovného výrobce našla za mě:) Volala, že nám přijede pohlídat děti, abych si s Martinem  mohla na jarmark zajet též. Velmi neplánovaná, ale ve zajímavá nabídka:) Neodmítli jsme. Vzali jsme ale Kubíčka s sebou, jinak by musely zůstat obě děti s babičkou doma. A bylo tak krásně, že jsme usoudili, že by to byla velká škoda.

Jarmark se konal na neobyklém místě - pštrosí farmě cca 30 min jízdy od našeho domova.
Obrovští opeřenci  zvbuzovali respekt. To velké vajíčko, které jim leží u nohou, budilo zájem všem kolemjdoucích:)
" Kam mě to rodiče zavezli? Na velikonoční jarmark, na pštrosí farmu nebo do muzeua dinosaurů? Kdo se v tom má vyznat? :)" Pravda, i já jsem z toho byla poněkud v rozpacích...
"Tak na pštrosí guláš a pštrosí klobásky mě nedostanete, ale teplým trdelníkem nepohrdnu..:)"
Dřevěné dekorace jsou objednány, pštrosí pero koupeno (neodolala jsem:), musíme přivést něco Sárince (kromě zmiňovaného trdelníku). Že by balónky? Dobrá volba:)
A jede se domů. Při pohledu do velkých vypoulených pštrosích očí mi ta klobása v žaludku poněkud ztěžkla:)
Pštrosí konkurence hned na parkovišti.
Aby těch zvířátek nebylo málo - Martin ukazuje Kubíčkovi malého Zrzka, pobíhajícího v našem oblíbeném zahradnickém centru.( Když jsme projížděli kolem, neodolali jsme a zastavili se.)

Tak to byl náš nečekaný nedělní výlet. Spokojeni byli všichni - Sárinka na zahradě s babičkou, Kubíček v kočárku s rodiči a rodičové měli možnost poznat (a ochutnat) další zajímavost z našeho kraje:) Babičko, děkujeme moc.

Další, tentokrát plánovaný výlet je stále před námi:)

2 komentáře:

AndyPan řekl(a)...

No trdelník mám taky ráda....a nevím, pštrosa jsem ještě nejedla...jsem trochu konzervativní...v mase:-)Je dobře, že jste pořídili...

Amelie řekl(a)...

Trdelník taky milujeme. Hezký den... :-)