Sára a Jakub

Vítejte na naší cestě životem, kterou nám zkřížila smrtelná nemoc zvaná mukopolysacharidóza III. typu.
Vítejte v Holandsku....


pátek 11. března 2011

Ticho

Naším domem se rozhostilo ticho. Kubíček spinká a Sárinku odvezl Martin k babičce na víkend. (Vlastně - na prázdniny - myslím, že tak nějak to říkají rodiče dětem, když je odváží k prarodičům.) Poprvé za více než pět let jsme bez dcery. Zvláštní pocit. Nám pocit doposud nepoznaný. Asi jej zažívá každá máma, která svěřuje na delší dobu své malé dítě někomu jinému. Sárinka už není malá, ale starost o ni není snadná. Člověk ji musí dobře znát, aby rozpoznal její potřeby z jejích projevů. Na babičku Hanku je Sárinka zvyklá a babička ji dobře zná, přesto špetky obav se zbavit nemůžu. Vím, že bude v těch nejlepších rukou, ale přece jenom zůstává poprvé bez přítomnosti alespoň jednoho z rodičů, a proto nemohu vědět, jak bude reagovat. Doufám, že usínání a spánek se obejdou bez křiku. Poslední dva týdny byla v těchto záležitostech poměrně vzorná (až na časté časné vstávání), takže taky proto jsme naplánovali cestu na jižní Moravu na tyto dny -  prostě cítíme dost jistoty  k tomu Sárušku babičce svěřit. Nutno podotknout, že bez ochoty tchýně Sárinku pohlídat, bychom jistě nikam nejeli. Pro některé lidi je přítomnost dvou Sanfilippo dětí u nich doma (bohužel) stále neakceptovatelná. Na druhou stranu - i pro mě budou dny mnohem jednodušší, když budu mít na starost jen jedno dítko. Kubíček změnu prostředí a cestování zvládá mnohem lépe -  nebývá tolik neklidný a cizí prostředí se na délce usínání a kvalitě spaní odráží v menší míře než u jeho sestry.

Kubíček stále spí. Kolem mne panuje nezvyklé ticho. Slyším tikat jen dětské hodiny. Ticho. Kolikrát  po něm s Martinem toužíme. S naší věčně hlučnou Sárinkou a Kubíčkem milujícím zpívající Dádu je ticho nedostatkovým jevem. Měla bych si toho nenadále získaného klidu začít užívat. Ale takto "na povel" to nějak nejde. Chvíle ticha jsou bezesporu nesmírně důležité. Dříve jsem ticho doslova vyhledávala. Od jisté doby se úplného ticha bojím. Ruch a hluk v domácnosti přece znamenaná, že se v domě žije.

Nicméně se těším na změnu, která nás v následujících dnech čeká.

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Mila Moni a Martine,
uzijte si ticha a chvilky relativniho klidu ;-)
Babicka je skvela a Sarinka vse urcite zvladne na jednicku ;-)
Taky jsme dnes poprve pres noc odvezli syna ke tchyni. To zvlastni ticho....ale myslenkami jsem stale u nej :-)
Uzijte si krasny vikend. Lucie

AndyPan řekl(a)...

Připojuji se přáním,abyste zrelaxovali..taky věřím, že to Sárinka zvládne...

Tuška řekl(a)...

Sárinka s babičkou to určitě zvládnou. A vy si to užijte, bude to dobré ... jen tomu musíš věřit :o)
Přeju pohodičku!!!!

Anonymní řekl(a)...

Moni, určitě to zvládnete. Sárinka si užije babičky, která bude mít čas jen a jen na ni a vy si užijete Kubíčka. Pocity, které máš jsou normální ... i když jsem v jiné situaci než vy, také se mi tyto myšlenky honily hlavou, když šla Klárka na první den a noc k babičce a dědovi. Mějte a přeji ať si to pořádně užijete. Monika

Justynka a Lucka řekl(a)...

Užíj si klídečku,babička to jistě se Sárinkou zvládne a alespoň si odpočinete a načerpáte novou sílu...:-)