Sára a Jakub

Vítejte na naší cestě životem, kterou nám zkřížila smrtelná nemoc zvaná mukopolysacharidóza III. typu.
Vítejte v Holandsku....


sobota 26. března 2011

Venku

Snažíme se dětem dopřávat čerstvý vzduch pravidelně 2x denně. Dopoledne je na cca hodinu berou na procházky asistentky (pokud přijdou obě). Sárinka obvykle na chvíli usne, ráda tak dospává neklidné noci. Kubíček má v posledních dnech též snahu v kočárku usínat, protože se rozhodl, že jeho dny budou začínat brzy, nejlépe již po páté hodině:(
                                  Odpoledne, kdykoli může i Martin, vyrážíme ven v plné "sestavě". Od malička mají děti rády velké, otevřené prostory, kde mohou pobíhat a kde nejsou jiné děti. S nimi si jaksi "neví rady". Proto často cíleně tato místa vyhledáváme - zvlášt', když je sucho. Mohou padat, aniž bych se musela bát promáčení a nastuzení.          
 
Jedním z takových míst je starý lom jen pár desítek metrů od našeho domu. Sárince se líbí, když si v něm může chodit s větvičkou v ruce. Mávání a šermování čímkoli je její obvyklou kratochvílí.
Ani nevím, jak se mi podařilo udržet obě děti na místě na okamžik, který si žádá fotoaparát k tomu, aby mohl snímek zpracovat:)
                                                     I místní hřiště mají děti rády - je tam spousta prostoru a dětský dřevěný domeček (a téměř vždy je prázdné). Objeví-li se ale v protější  zahradě traktor,  Kubíčka nic jiného nezajímá.  

Dalšími, námi často navštěvovanými místy jsou fotbalová hřiště v okolních vesničkách. Na omluvu všem příznivcům nebo hráčům toho sportu : víme, že bychom vám neměli po trávě šlapat, ale děti většinou běhají jen kolem brány a za bránou:)           
"Nejdříve je nutné se pořádně rozcvičit a...
                                                     

...počkat na Sárinku, až se připojí,..."
...a pak už si jen užívat volného prostoru:)"

  Jaký táta, takový syn:) Vlastně v tomto případě tomu bylo naopak. Kubíček, dříve zdatný "karikaturista", dnes již téměř nenapodobuje. Ale na fotce mu to s tátou sluší.
Nutno podotknout, že Kubíček je s jakoukoli aktivitou hotov  raz dva, takže po chvíli leze zpátky do kočárku. Přinutit jej k nějaké činnosti žádá naši neustálou motivaci.
Rovný obrubník - jeden z prostředků, jak upoutat Kubíčkovu pozornost. Stejně jako...

...sloupky. Rád se kolem nich točí a vždy čeká, že se přidám a budu zpívat "Kolo kolo mlýnský". Hlavně musím přehnaně předstírat "...udělalo bác.." :)
   Moje oblíbená fotka:)
Kliky a zas kliky. Může-li Kubíček otvírat a zavírat, je spokojený. Abychom neobtěžovali sousedy, chodíme otvírat dveře na místní OÚ. Tam nerušíme nikoho a zamčeno je prakticky vždy:) (S výjimkou úředních hodin.)

Kličky a domečky jsou "v kurzu" kdekoliv.

Na zahradu se s dětmi vydávám v případě, že jsem bez dalších pomocných rukou kolem. A pokud je sucho.


Dnešní den jsme ovšem strávili  doma. Sárinku se pokouší zdolat nějaké bacily. Včera nás ale lékařka ujistila, že o nic vážného nepůjde - CRP test dopadl negativně. Doufám, že se s nachlazením Sáruška popere co nejlépe a nejdříve, abychom mohli opět vyrazit ven.

10 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Úžasné! na fotkách vypadáte všichni spokojeně a šťastně, kéž by to tak bylo i mimo fotky. Myslím na vás a modlím se za každý den zvládnutý s láskou a v poho.
Martina

AndyPan řekl(a)...

Taky jsem dlouho neviděla pohodové fotky jako vaše..myslím na vás, Moniko.

Anonymní řekl(a)...

Krasna rodina :-)
Snad uz bude hezky....
At je Sarinka brzy bez viru :-)
ahoj Lucie

Amelie řekl(a)...

Nádherné a pohodové fotky..paráááda!

Anonymní řekl(a)...

Krásné děti, vypadají ohromně šťastně a spokojeně. Krásní rodiče, vypadáte ohromně láskyplně, zamilovaně do rodiny a silně. Nevím, jak to dobře vyjádřit, nenapadá mne nic, čím bych svůj pocit z fotek vystihla. Tak jednoduše - inspirující...Ať vám tato jarní pohoda vydrží velmi dlouho.
Lenka Kolmanová

Monika Zavadilová řekl(a)...

Děkuji všem za pochvalu a slova uznání. Ale jak už to v životě bývá, každý den není posvícení - a tak tomu bylo i dnes. Mám obrovský strach, že naše životní situace je vážná natolik, aby se dala bez následků zvládnout...

Anonymní řekl(a)...

Soucítím s vámi oběma. Děti si snad situaci plně neuvědomují, i když kdo ví...Hodně sil a zase lepší dny přeji.

Kopretina řekl(a)...

Moniko, děkuji za milý komentář na mém blogu. CHodím k vám na "návštěvu" už nějakou chvíli, čtu, ale těžko se mi hledají slova ke psaní, snad proto, že nemohu a neumím nijak pomoct.
Děti mám podobně staré a syn je taky Kubík...moc mne váš příběh zasáhl. Myslím na vás a snad to nevadí, že i na modlitbách.
Fotky jsou moc pěkné, pohodové.Přeji vám z celého srdce, ať je takových dnů ještě spousta.
Hodně sil...
Janka

Anonymní řekl(a)...

Ahoj, tolik krásný fotek! A jaro je už tady, jupí! Eva

Anonymní řekl(a)...

Moni, nadherne fotky, ale slova se mi take hledaji tezko ... jste moc sikovni a s velikou laskou se venujete Sarince a Kubickovi. Oni vas moc potrebuji, tak preji strasne moc takovych hezkych dnu. A doufam, ze viry se vam vyhnuly :-). Monika