Sára a Jakub

Vítejte na naší cestě životem, kterou nám zkřížila smrtelná nemoc zvaná mukopolysacharidóza III. typu.
Vítejte v Holandsku....


neděle 21. listopadu 2010

Touha po změně

Již čtvrtý den trávíme doma, zčásti kvůli počasí, zčásti kvůli Sárince. Zdálo se nám, že bojuje s nachlazením. Dýchala pusou, mluvila zastřeným hlasem a v noci se častěji budila. Ráno se při kýchnutí objevila rýma, ale je znát, že nad bacily zvítězila. Jen doufám, že se to odrazí na průběhu dnešní noci. Dnes jsme s ní totiž zahajovali den už před 5:00.

Dny strávené doma a  pravý podzimní nečas ve mně vyvolaly melancholickou náladu a touhu po změně, touhu vymanit se z každodenních stereotypů, touhu na chvíli utéct před realitou. Zase si kladu otázky, na něž neexistují odpovědi... černé díry, které černými dírami zůstanou navždy . Ráda bych odjela někam daleko, kde je teplo a světlo, kde mě nikdo nezná a neví nic o nemoci dětí. Dnes jsme s Martinem snažili vymyslet, zda přece jen neexistuje nějaká možnost, abychom spolu někam odjeli, ale znovu jsme se dospěli k závěru, že taková možnost není. "Zakopaný pes" je v tom, že obě děti jsou příliš vázány na domácí prostředí a hlavně na nás. Např. V noci Sárinku nepřiměje ke spánku nikdo jiný než my. Poslední týdny dokonce odmítá večer ulehnout do postele s Martinem. Musím to být já a zveršované Hrubínovy pohádky, kdo ji dokáže uspat.

Nicméně jsme se shodli, že je třeba, abychom oba na pár dní změnili prostředí. Nepojedeme na kraj světa, ani nepojedeme spolu, ale několikadenní "útěk" a odpočinek je nutností.

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Ahoj,u nás máte vždycky postýlky nachystané...!!!Eva

AndyPan řekl(a)...

Tomu naprosto rozumím, i když vžít se do vaší situace asi nedokážu, bylo by troufalé to tvrdit:-(