Sára a Jakub

Vítejte na naší cestě životem, kterou nám zkřížila smrtelná nemoc zvaná mukopolysacharidóza III. typu.
Vítejte v Holandsku....


čtvrtek 11. listopadu 2010

3 : 2

Táta, máma, asistentka Jana : Sárinka a Kubíček = kontrola u rehabilitační lékařky proběhnuvší bez jediné slzičky a zbytečných stresů. Ano, dnes jsme poprvé zakusili, jak může přítomnost třetí osoby dopomoci k hladkému průběhu lékařského vyšetření dvou Sanfilípků.

Ráno jsem se s Janou potkali na brněnské Dětské poliklinice, kam děti několikrát do roka jezdí na kontrolní vyšetření. Už ve chvíli, kdy se objevila na chodbě, byla ku pomoci. Martin se mohl okamžitě vrátit zpět k autu, jelikož jsme parkovali dost nevhodně.( Nechápu, jak může mít - poměrně hodně navštěvované - Centrum dětských zdravotnických služeb - maličké parkoviště jen s několika místy pro zaměstnance a pouhými dvěma vyhrazenými místy pro hendikepované.) Už několikrát jsme se kvůli nutnosti přeparkování dostali do situace, kdy jsem zůstala s dětmi sama v chodbách některého zdravotního střediska. Měli byste vidět tu zběsile pobíhající mámu, snažící se nahnat obě děti do stejného prostoru nepřesahujícího 20m3!! ...

Poté, co paní doktorka prošla všechny Kubíčkovy LZ za posledních 5 měsíců, poptala se na věci týkající se jeho motoriky a poté, co jej vyšetřila, uplynulo téměř 40 min a mně bylo jasné, že stejný scénář nebude možné absolvovat se Sárinkou. Poprosila jsem lékařku, zda ji nemůže nejdříve vyšetřit, abych ji mohla z ordinace brzy propustit a až pak bychom probraly její zdravotní stav. Souhlasila. Kubíčka hlídala Jana na chodbě a mně mohl Martin pomoci se Sárinkou - přinesl ji do ordinace, položil ji na léhátko (připomínám, že naše panenka váží 26kg), zatímco já jsem ji bavila hračkou a básničkou, takže vyšetření, které vyžadovalo mj. i leh na zádech ( jež Sárinka nesnáší a děsí se ho) proběhlo bez jediného výkřiku a bez jediné slzičky.

Zatímco já jsem mohla dál nerušeně zůstat v ordinaci, abych lékařce poskytla všechny informace, Martin a Jana oblekli děti, na které byl - v té chvíli již hodinový  - pobyt na poliklinice nudnou a únavnou záležitostí a odjeli na procházku do parku.

I paní doktorka poznala a ocenila, jak jsme tentokrát "sehraní". Jistě viděla, že nejsem netrpělivá, myslící na Martina, jenž na chodbě hlídá dva kňourající divočáky a hypnotizující kopírku, která už by každým okamžikem měla vytisknout LZ, abych mohla zmizet.

A závěry z dnešní kontroly? Sárinčin zdravotní stav se od poslední návštěvy nezhoršil a v její LZ poprvé zaznělo: " ....pacientka při vyšetření spolupracovala a byla klidná....." U Kubíčka paní doktorka shledala zástavu motorického vývoje, ale nikoli zhoršení.
A ještě jeden závěr z dnešního dne - ta převaha dospěláků na dva Sanfilípky byla skutečně znát a byla skvělá:)

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Ahoj...moc mě těší, že už na to nejste samotní...a s poliklinikou v brně je to opravdu děs..kolikrát jsme objížděli dokolečka a pak parkovali pomalu u porodnice...myslím na Vás

P.S. Sárka je šikovná holčička:-)

Dva divoši

Tuška řekl(a)...

3:2 je dobrý počet ... snad vám to teď takhle bude vycházet častěji :o)