Sára a Jakub

Vítejte na naší cestě životem, kterou nám zkřížila smrtelná nemoc zvaná mukopolysacharidóza III. typu.
Vítejte v Holandsku....


úterý 6. července 2010

Ulpívavé myšlení

Naváži na předchozí příspěvek. Jsem vděčná za to, že Sárinka "mluví", resp.opakuje naučené slova a věty. Vyjadřuje se svým "stylem", kterému rozumíme jen my (a občas i tchýně), ale přece. Některým Sanfilípkům se řeč ani nerozvine, nebo jen minimálně (viz. Kubíček). Už několik měsíců se ale dennodenně potýkáme se Sárinčiným ulpívavým myšlením, které nás neskutečně vyčerpává a unavuje. Dovolím si napsat, že na nás má stejný efekt jako únava z nevyspání. O co konkrétně jde? Sárinka už si neprohlíží knížky, časopisy nebo katalogy jako dříve. Stránku po stránce, kdy já mohu číst nebo komentovat obrázky. Velmi letmo si prolistuje obsah a zaměří se na jednu věc, která ji zaujme (často to bývá princezna, deštník, zmrzlina, jahody, motýlci, houby, bazén ale i cokoli jiného - často jde o "sezónní" objekt ). Na takový obrázek se pak "upne" a nemluví o něčem jiném. Donekonečna pak opakuje ono jedno slovo, větu, sousloví, básničku nebo písničku, kterou k tomuto objektu zná. A neodbytně vyžaduje, abychom tuto její zálibu sdíleli s ní. Zní to docela nevinně, ale na několika příkladech uvedu, že tyto "legrace", které Sárinka vymýšlí od 5. (6.) hodiny ranní (podle toho, kdy se vzbudí) do 20.(22.) hodiny večerní, dokáží pěkně rozbolet hlavu (mírně řečeno) . Např. hned ráno uvidí v knížce princeznu (může to být jakákoli postava v šatech a dlouhými vlasy). A téma je jasné - Popelka. Začne pobíhat se slovy :" Popelka, princezna, jóóóó, princezna, Popelka, to je princezna , jóóó, to je Popelka....." a začne vyžadovat, abych jí řekla příběh o Popelce. Takže následující dvě hodiny já musím opakovat příběh a Sárinka běhá a huláká výše uvedenou větu. Od tématu se nenechá odvést a pokud se nám to přece jen podaří, další téma je jasné. Řeknu jí , že šel tatínek na houby. Houby! A je to tady...další hodinu mluvíme o houbách: "Náš táta šel na houby, jestli on tam zabloudí...". Pak už (trochu ze zoufalství) vymýšlíme nové věty, ale ústřední téma - houby- musí zůstat zachováno. "Sárinka půjde na houby s tatínkem."" Sárinka půjde do lesa na houby."" Sárinka ráda mluví o houbách"...Jdeme ven. Tam děláme stále dokola dorty z písku a pokaždé jej musím "rozkrájet na kousky"...a dodat "tento dílek je pro Sárinku, tento pro tatínka, tento pro Kubíčka...." Poté uvidí stan a další téma je jasné.....A tak stále dokola ....Až do večera....A zítra nanovo. (Aktuálně je to věta: "To je ant." Od večeře ji slyším asi po dvousté padesáté.)

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Přeji vám nekonečné množství energie. Monika