Sára a Jakub

Vítejte na naší cestě životem, kterou nám zkřížila smrtelná nemoc zvaná mukopolysacharidóza III. typu.
Vítejte v Holandsku....


středa 28. dubna 2010

"Had"


Dopoledne jsem na zahradě objevila slepýše a chtěla jsem, aby viděly "hada" na vlastní oči i děti. Prostě jsem měla potřebu se s tímto "zážitkem" podělit. Kubíček si klekl a díval se, Sárinka pobíhala kolem, tak ji Martin držel za ruku, aby na něj nešlápla. Ve chvíli, kdy jsem se snažila vyfotit děti s tímto plazem a Martin posouval Kubíčka do bezpečné vzdálenosti, využila Sárinka volnosti a vzala ho do ruky. Vůbec jí ten slizký kroutící se tvor nevadil!!! Když jsem uviděla, jak se jí to "stvoření " omotává kolem zápěstí, začala jsem okamžitě ječet, aby ho pustila. Martin se jí snažil uvolnit stisk, ale marně. Sárinka se nejdřív rozpačitě smála, asi nechápala, co dělá špatně a co po ní chceme, pak ale začala plakat. Myslím, že kvůli mně - takto hysterickou mě ještě neviděla. Už jsem si navykla na spoustu věcí, ale tohle jsem v klidu prostě nezvládla. Nejenže se mi dělalo zle z pohledu na to divoce se zmítající "zvíře", ale moje představivost zašla až tak daleko, že jsem si představila Sárinku, že ho strká do pusy.... (Tam končí opravdu kde co). Nakonec slepýše pustila až poté, co jsme ji začali lechtat.

Je zvláštní, že Sárinku dokážou vyděsit nepatrné maličkosti (o nich jsem psala v příspěvku 14.3.), ale nevnímá nebezpečí v podobě blížícího se auta, horkého hrnce na sporáku,..... nebo třeba slizkého plaza.

Žádné komentáře: